Efekty individuálního kondičního cvičení

David Jančar 25.Apr 06:19
Úvodník

Při sledování zájmu studentů o různé typy pohybových aktivit zaznamenáváme jistý odklon od kolektivních her a tradičních sportů. Naopak sledujeme značný nárůst zájemců o nesoutěžní individuální kondiční cvičení v jeho různých formách od aerobiku, přes fitness cvičení, crossfit a třeba cvičení na TRX systému. Efekty individuálního kondičního cvičení odpovídají charakteru a intenzitě cvičení, avšak jsou též závislé na předchozí pohybové zkušenosti, frekvenci cvičebních lekcí, stravovacích návycích, další pohybové aktivitě v průběhu týdne a podobně. V naší práci sledujeme některé efekty tohoto typu pohybové aktivity a pokoušíme se je dát do souvislostí.

Effects of individual fitness exercises

Autor: Jiří Helešic - Katedra tělovýchovných a sportovních aktivit, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta Karviná

Klíčová slova: Individuální kondiční cvičení, sledované proměnné, tréninkový plán, efekty cvičení

Úvod

Projekt katedry tělovýchovných a sportovních aktivit - „Management pohybových aktivit“ realizovaný na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné nabízí studentům celou řadu volnočasových činností. Jeho hlavním posláním je napomoci doplnit, na minimálně pro zdraví potřebný objem, možnosti fyzické aktivity našich studentů či zaměstnanců. Konkrétní program a skladba nabídky vychází kromě měnících se personálních, finančních a materiálních podmínek katedry z výsledků dotazníkových šetření[1]. Tato šetření prováděná na naší fakultě od roku 2000 naznačují klesající trend zájmu o pohybové aktivity u nastupujících vysokoškolských studentů. Tento pokles jde především na vrub menšího zájmu o kolektivní sporty, kdy z původních téměř 40% v letech 2000 – 2004 klesl na 20 – 24% v letech 2010 - 2013. Individuální sporty a pohybové aktivity se dlouhodobě těší, i přes jisté výkyvy, téměř 50% oblibě1. V reakci na tato zjištění jsme výrazně „posílili“ nabídku individuálních pohybových aktivit typu: INLINE bruslení, pěší turistika, různé typy a formy aerobního cvičení s hudbou, spinning, fitness – kondičního cvičení či crossfitu a podobně. Že to byla volba správná, ukazuje 100% naplněnost rozvrhových akcí nabízených pro jednotlivé semestry. Pro upřesnění musíme doplnit, že všechny rozvrhové akce nabízené katedrou tělovýchovných a sportovních aktivit od roku 2011 jsou volitelné (nemají status povinného či povinně volitelného předmětu) a mají své kreditové hodnocení (dle „etapy“ studijního plánu, 2 nebo 3 kredity).

Cíle a úkoly

Předmět „Fitness – kondiční cvičení“ je zařazen do skladby programu pohybových aktivit projektu „Management pohybových aktivit“.  Navazuje na volitelné předměty obdobného názvu, jež byly vždy součástí nabídky předmětů katedry TVASA. Cíle předmětu deklarované v „sylabech předmětů“ se postupně vyvíjely od „doplnění nabídky forem a druhů kondičního cvičení o cvičení s přídavnou zátěží“ na počátku 90 let až po dnešní pojetí orientované na „zdravotní benefity provádění pohybových aktivit“ a „funkční trénink“. Tato změna cílů předmětu musí být nezbytně provázena změnou přístupu ke studentům, změnou organizace semestrální výuky, didaktických forem i nástrojů komunikace a prezentace efektů vlastního provádění kondičních cvičení[2],[3]. Jak uvádí Mužík[4] „Dosažení optimální úrovně zdravotně orientované zdatnosti je nezbytným předpokladem pro vytvoření kladného vztahu k celoživotní pohybové aktivitě“. V současné době se v odborné literatuře stále častěji zdůrazňuje rozdíl mezi zdravotně orientovanou tělesnou zdatností, která je nezbytnou součástí zdraví a výkonově orientovanou zdatností, která podmiňuje určité pohybové výkony a používá se především ve sportovní specializaci (tamtéž). Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost umožňuje studentovi vyrovnávat se se studijním a dalším zatížením a věnovat se v dostatečné míře pohybové aktivitě i ve volném čase. Výkonově orientovaná tělesná zdatnost pak vytváří předpoklady pro účelné a zdravotně nezávadné pohybové jednání zaměřené na dosažení měřitelného sportovního výkonu či neměřitelné nicméně individuálně hraniční tělesné zátěže.

V souladu s předchozími citacemi jsme si stanovili za cíl blíže popsat efekty individuálního kondiční cvičení.  Tyto pak též použít jako didaktickou pomůcku pro naplnění hlavního cíle našeho projektu „Management pohybových aktivit“ za nějž považujeme vytváření předpokladů pro celoživotní pohybovou aktivnost našich absolventů.

Metodologie

Předmět Fitness – kondiční cvičení je vyučován v každém semestru. Předmět má status „C“ tedy nepovinný předmět. Rozsah výuky je 0+2, tedy 90 minut cvičení každý týden. Celkem je realizováno 12 výukových lekcí za semestr. Předmět je hodnocen 3 (2) kredity a pro splnění podmínky udělení zápočtu musí student absolvovat minimálně 9 cvičebních lekcí. Vlastní program je rozpracován v současné době do tří bloků: úvodní teoretický a testovací blok v rozsahu 90 min., individuální cvičení pod dohledem vyučujícího dle připraveného tréninkového plánu č. 1 v rozsahu 6 lekcí a individuální cvičení pod dohledem dle připraveného tréninkového plánu č. 2 v rozsahu šesti lekcí.  Na závěr druhého bloku absolvují studenti „re test“. Zapsaní studenti vyplňují na začátku a konci dotazník (viz příloha č. 1) se zaměřením na základní antropometrické údaje, složení těla, zkušenosti s kondičním cvičením či tréninkem a stanovení objemu pohybových aktivit v rámci týdenního cyklu. Zaznamenávány jsou i výsledky jednoduchého terénního svalového testu, který se u žen skládá ze skoku dalekého z místa, výdrži ve shybu, kliků na kolenou, sedů lehů bez opory bérců za 1. min a dřepů s 15 kg těžkým kotoučem v držení na prsou. U mužů pak ze skoku dalekého z místa, shybů na hrazdě v držení nadhmatem, tlaku v leže s činkou o váze 40 kg, sedů lehů a dřepů s činkou o hmotnosti 50% vlastní hmotnosti těla. Vyhodnocovací tabulky jsou přílohou č. 2 a 3 textu. Tréninkový plán č. 1 a 2. je složen z „úvodní části“ věnované rozcvičení a zapracování.  Je orientován na jednoduchá cvičení bez přídavné zátěže s délkou trvání 15 – 20 min. Na ní navazuje vlastní individuální cvičení dle rozpisu se stanovenými počty sérií a opakování. Studenti jsou vedeni k záznamu konkrétních zátěží a jejich postupnému individuálnímu navyšování. Vlastní příklady tréninkových plánů pro muže a ženy jsou přílohou č. 4 a 5. Dotazníky jsou v současnosti přístupné pomocí služby https://docs.google.com a stejně tak výsledky šetřeni jsou studentům zpřístupněny pomocí „Google disk“.

Výsledky

Za hlavní efekty realizace předmětu „Fitness – kondiční cvičení“ - individuálního kondičního cvičení považujeme: celkově velmi kladné hodnocení předmětu ze strany studentů (viz. Sledování kvality výuky na OPF Karviná), žádosti o opakované zapsání předmětu v následujících semestrech, získání zkušenosti s plánovitě řízenou a vyhodnocovanou pohybovou aktivitou, vlastní sledované efekty individuálního kondičního cvičení ve vztahu ke složení těla i svalové zdatnosti, tak jak to doporučuje Mužík a Krejčí (1997)[5] nebo Fröml a Mitáš (2011)[6]

Sledování efektů a jejich užití při výuce předmětu Fitness - kondiční cvičení jsme zavedli poprvé v zimním semestru akademického roku 2011/12. Tehdy jsme vyhodnocovali pouze závěr semestru. Po kladné odezvě jsme zakoncipovali jednoduché testování svalové síly a silové vytrvalosti jako nedílnou součást celkového programu předmětu. Stejně tak jsou vyhodnocovány antropometrické údaje, složení těla, pohybová aktivita ve vztahu ke kondičnímu cvičení a pohybová aktivnost během týdenního programu studenta. Celkem bylo vyhodnoceno na 283 testů a dotazníků (105 mužů, 178 žen). Opakovaně pak bylo v průběhu 4 semestrů na začátku a konci měřeno a dotazováno 77 žen a 46 mužů. Základní statistiky jednotlivých proměnných ukazuje tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

 

Z výsledků dotazníkového šetření a měření dále vybíráme:

Před zahájením výuky měla více než polovina dotázaných zkušenosti s kondičním cvičením. Přibližně 25% pak nemělo zkušenosti žádné anebo je považovalo jen za částečné. Pravidelně, kromě výuky, chodí do posiloven cvičit 43% (121) dotazovaných studentů, tedy více než polovina však chodí cvičit nepravidelně anebo jen do výuky našeho předmětu.

Na dotaz „jakému počtu sportů“ se věnují během týdne, odpovědělo téměř 25% dotázaných (67respondentů), že žádnému. Dva sporty provozuje více než třetina dotázaných. Tři a více sportů pravidelně provozuje 26% (74 dotázaných). Počet hodin, který respondenti cíleně věnují pohybové aktivitě, byl v rozsahu 0 – 35 hodin. Více než 10% dotázaných je pohybově neaktivní. Alespoň 3 hodiny týdně věnuje pohybovým aktivitám třetina dotázaných. Průměrně 1  - 2 hodiny denně věnuje pohybové aktivitě více než 30% respondentů. Sportovní přípravě v rozsahu 15 – 35 hodin týdně pak pouze cca 7% respondentů. Dle očekávání dopadly odpovědí na otázku, kterému sportu se věnují ve svém volném čase. Mezi nejoblíbenější patřily: badminton, běhání - joging, INLINE bruslení, cyklistika a kopaná. Zaznamenali jsme i poněkud netradiční aktivity jako jsou capoeira, box, jezdectví.

Na dotaz „co očekáváte od návštěvy výuky Fitness kondičního cvičení“, odpovědělo pouze zanedbatelné procento dotazovaných: „snížení hmotnosti“ (0,5%). Stejně tak malé procento respondentů se vyjadřovalo ve smyslu: „zkusit to“, „pro kredity“, „klídek a pohoda“ a podobně. Dominantně zapsaní studenti očekávali „zlepšení kondice“ 25%, „zvýšení svalové síly“ 18%, „odstranění dysbalancí a tvarování postavy“ cca 15%. Malé procento studentů se zkušenostmi s kondičním cvičením pak odpovídalo ve smyslu: „vymanění se ze stereotypu“, „naučit se nové cviky“ či „srovnat se s ostatními“.

Součástí sledování efektů výuky bylo i opakované absolvování jednoduchého „testu“ svalové síly viz příloha 1. a 2. Rozlišili jsme 4 kategorie celkových výsledků: silně podprůměrný - do 10 bodů, podprůměrný do 15 bodů, průměrný do 20 bodů a nadprůměrný výkon nad 21 bodů. Výsledky ukazuje Tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

 

Diskuze

 Jsme si vědomi, že naše práce nesplňuje kritéria kvantitativního výzkumu pro standardizaci sběru dat, ověření validity a spolehlivosti použitých metod či náhodnost výběru[7]. Proto jsme se také nepokoušeli o testování statistických hypotéz, zjišťování statistické významnosti rozdílu středních hodnot nebo průměrů pro tzv. spárované variační řady či korelační analýzy. Náš příspěvek se věnuje „pouze“ výuce v předmětu „Fitness – kondiční cvičení“ na naší katedře. Při jeho realizaci v letech 2005 - 2010, jsme sledováním a evaluací pedagogického procesu dospěli k názoru, že by mohlo být přínosné, abychom zařadili do výuky také sledování jeho efektů. Nejprve jsme zařadili do poslední lekce absolvování jednoduchého testu svalové síly (viz výše). Jeho výsledek měl sloužit pouze jako motivace pro další pokračování v pohybové aktivnosti, případně pobídce k opětovnému zaspání předmětu. Překvapivě jsme se setkali s velmi příznivou odezvou a zjištěním, že vlastní výuka dostala zcela nový náboj. Při vědomí obecné nechuti k testování a srovnávání výsledků mezi studenty nás to velmi zaujalo. Pro následující semestry jsme pak připravili sledování výše uvedených ukazatelů (viz Metodologie). Zjednodušili jsme vyplnění dotazníků použitím služeb webových dotazníků „Google docs“. Stanovili pevné termíny absolvování „svalového testu“ v prvním a dvanáctém týdnu výuky. Studenti jsou informováni, že vlastní výsledky testování a dotazování nemají vliv na udělení zápočtu. Po skončení semestru jsou studentům zpřístupněny tabulky s výsledky. Společně s užitím jednotného souboru cvičení s možností individuálního stanovení velikosti přídavného odporu jsme tak připravili podmínky pro druhou část kvalitativního výzkumu v pedagogickém procesu – získávání faktů o zkoumaných jevech.

Výsledky potvrzují již mnohokráte prokázaný kladný efekt cvičení s přídavnou zátěží na výsledky testu svalové síly. Naše výsledky ale také naznačují jisté rozdíly v přírůstcích mezi zimním a letním semestrem. Zlepšení v testu svalové síly je opakovaně vyšší v letním semestru a to jak u žen tak i mužů. Dále se zdá se, že ženy zůstávají i po letním období prázdnin pohybově aktivnější, zatímco u mužů v průběhu podzimu (zimního semestru) klesá průměrný počet hodin pohybových aktivit týdně, až o 2,5 hodin z původních 7,2 hod. na 4,7 hod. U mužů klesá také vlastní počet druhů aktivit, kterým se věnují. Ve stejném období zimního semestru jsme u mužů souběžně zaznamenali i mírný nárůst hmotnosti.

Ženy zapsané na našem předmětu opakovaně prokazují průměrně větší zlepšení ve sledovaných parametrech. Efekty se u nich projevují jak ve vlastním složení těla (viz ukazatele BMI a % tuku) ale i v mírách „obvod v pase“ a „obvod boky“. Asi bychom mohli nalézt hlavní důvod ve větší péči o svůj exteriér u žen než u mužů. Je zjevné, že délka semestru (13 týdnů) a frekvence cvičení jedenkrát za týden, nemohou mít významný vliv na přírůstek svalové hmoty měřené pomocí obvodů paže, hrudníku, stehna. V kontextu zjištění, že našimi „klienty“ jsou z více než z 50% studenti, jež se věnují kondičnímu cvičení pouze ve výuce a, že velká část z nich neměla předchozí zkušenosti se cvičením s přídavnou zátěží, je pozitivní, že jsme zaznamenali sice nevýznamný, ale jednotný trend mírného zlepšení antropometrických údajů s výjimkou již zmíněné hmotnosti mužů v průběhu zimního semestru.

Ze srovnání výsledků v testech svalové síly je jasně patrný nárůst síly jak u mužů tak žen a to ve všech semestrech. Potěšujícím zjištěním je hlavně to, že se nám přesouvá velká skupina studentů z kategorie „silně podprůměrný“ a „podprůměrný“ do kategorií vyšších. Na konci semestru více než polovina žen projevuje v testech alespoň průměrnou svalovou sílu a téměř polovina mužů nadprůměrnou. Tuto skutečnost lze opět domnívám se vysvětlit rozdílnou motivací mužů a žen na orientovanou na „kondici“ anebo „tvarování postavy“

Závěr

Účelem pedagogického výzkumu není pouze zodpovědět výzkumnou otázku. Hlubším důvodem je, odpovědět si na otázku proč se studie vlastně dělá[8]. Důvodem našeho snažení bylo a je zkvalitnit pedagogický proces v předmětu „Fitness – kondiční cvičení“. Snahou je maximalizovat efekty, jež jsme sto dosáhnout při jeho realizaci. Hlavním cílem je ovlivnit motivaci studentů k provádění pohybových aktivit ať již v aktuálním semestru tak v horizontu celoživotní pohybové aktivnosti. K tomu nám slouží také synergické efekty výuky, jako jsou: získané zkušenosti z provádění pravidelné pohybové aktivity a reakcí vlastního těla na ni, absolvování kondičního cvičení s jasně definovanou strukturou, sledování změn, které kondiční cvičení vyvolává a jejich časové horizonty, sdílené zkušenosti v sociální skupině a v neposlední řadě vlastní benefity v podobě změn antropometrických parametrů a silového výkonu.

 

Reference

Dobrý, L. (1998) Didaktika sportovních her. Praha: SPN 

Dobrý, L. & Hendl, J. (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit -- monitorování, intervence, evaluace, Praha: Karolinum, 300 s. ISBN: 9788024620008

Helešic. J., Cvikl. M., Sebera. M.,(2013) Dotazníkové šetření mezi studenty jako zdroj informací pro Management pohybových aktivit na VŠ. In Optimální působení tělesné zátěže: Kinantropologické dny MUDr. V. Soulka: 26. - 27. 3. 2013 : sborník příspěvků. Hradec Králové: Gaudeamus. s. 58 - 70. ISBN: 978-80-7435-245-4

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál, 407 s. ISBN: 978-80-262-0219-6

Hendl, J. (2006). Kvalitativní výzkum v pedagogice, In M. Kocurová (Ed.), Sborník anotací 14. konference české asociace pedagogického výzkumu pořádané Katedrou pedagogiky FPE ZČU v Plzni, Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu, Plzeň 5. -7. září 2006, ISBN 80-7043-483-X 

Mitáš, J., Fröml, K. (2011) Pohybová aktivita dospělé populace České republiky: přehled základních ukazatelů za období 2005-2009. Tělesná Kultura, 34(1). Dostupné z http://www.telesna kultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/view/88/137

Mužík, V., Krejčí, M. (1997). Tělesná výchova a zdraví. Olomouc: Hanex. 20 s.  ISBN 80-85783-17-7

Nováček, V., Mužík, V., & Kopřivová, J. (2001) Vybrané kapitoly z teorie a didaktiky tělesné výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 46 s. ISBN 80-210-2642-1.

 

Přílohy

Příloha č. 1

 

Příloha č. 2

 

Příloha č. 3

 

Příloha č. 4

 

Příloha č. 5

 


[1] Helešic. J., Cvikl. M., Sebera. M., (2013) 
[2] Nováček, V., Mužík, V., & Kopřivová, J. (2001)
[3] Dobrý, L. (1988),
[3] Mužík, V., Krejčí, M. (1997)
[5] Mužík, V., Krejčí, M. (1997)
[6] MITÁŠ, J., FRÖMEL, K. (2011)
[7] Hendl, J. (2005)
[8] Hendl, J (2006)