Dotazníkové šetření mezi studenty jako zdroj informací pro Management pohybových aktivit na VŠ

David Jančar 27.Jan 09:40
Úvodník

Kvalitní management pohybových aktivit jako každý řídící proces vyžaduje odpovídající zdroje dat pro rozhodování. V zájmu tohoto řídícího procesu jsme v průběhu let 2001 - 2012  každoročně prováděli dotazníkové šetření mezi studenty 1. ročníků prezenční formy bakalářského stupně studia na SU v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné  na téma „Váš zájem o tělovýchovné a sportovní aktivity“.  Celkem bylo vyhodnoceno 6812 dotazníků celkem přijatých od 9154 studentů, což představovalo 75 % všech nastupujících středoškoláků. Na základě získaných dat byl připravován konkrétní „Programu pohybových aktivit“ s ohledem na zdravotní stav, pohybové zkušenosti a zájem nastupujících studentů naší vysoké školy. V našem příspěvku se zaměřujeme na vyhodnocení dotazníkového šetření s ohledem na trendy změn v čase.  

 

Pravidelná pohybová – fyzická  aktivita v minimálně doporučeném  týdenním  objemu, včetně jejího stupně namáhavosti, je považována za jeden z nejdůležitějších faktorů podpory zdraví každého jedince v kterémkoliv věku. Současný pohybový režim (fyzická aktivita) u většiny populace již není schopen naplňovat biologickou potřebu člověka.[1] Množství realizovaných fyzických aktivit v našem každodenním životě neustále klesá. Průvodním jevem nedostatečného pohybového režimu je méně aktivní životní styl, snížená aerobní zdatnost, snížená schopnost regenerace člověka po pracovním zatížení, snižující se využití stále vzrůstajícího objemu volného času, zvýšené riziko výskytu některých onemocnění a v konečném důsledku zhoršování zdravotního stavu.[2] V současné době jsou vyspělé, ale i rozvojové státy světa včetně ČR, postaveny před problém signifikantního nárůstu břemene neinfekčních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, diabetes mellitus 2. typu, chronické respirační nemoci a další. Tato globální epidemie úzce koreluje se změnou životního stylu, a to zejména s nízkou úrovní pohybové aktivity, nezdravou výživou, nadměrným energetickým příjmem a zvýšeným užíváním tabákových výrobků. Světová zdravotnická organizace (2002) odhaduje, že hromadná neinfekční onemocnění (Non-communicable disease, NCD) mají na svědomí více než 60 % úmrtí na světě.[3]  Odborná, ale i laická veřejnost, je stále častěji konfrontována s těmito fakty. Rozsáhlé studie, které jsou citovány např. Dobrým a Hendlem[4], naznačují, že odpovídající intervence vedoucí k nárůstu pohybové aktivnosti dětí, mládež a dospělých přináší tolik potřebné změny ve složení těla a funkci orgánů, jež vedou následně i ke zlepšení zdravotního stavu.

Ve snaze připravovat odpovídající „Program pohybových aktivit“ vysokoškolských studentů jsme se v roce 2000 rozhodli vytvořit jednoduchý dotazník, jenž by nám naznačil alespoň základní ukazatele sebehodnocení zdravotního stavu, míry zkušenosti s aktivním sportem, zájmem o pohybové aktivity v průběhu středoškolského studia a představou o pohybové aktivitě na vysoké škole. Každoročně oslovujeme v úvodním „propedeutickém“ týdnu výuky studenty prvních ročníků prezenční formy bakalářské stupně studia. Vyplnění dotazníků je dobrovolné, a tak procento odevzdaných dotazníků svědčí o značném zájmu a ochotě studentů se alespoň touto formou podílet na tvorbě „Programu pohybových aktivit“ na své fakultě.

Vyhodnocení dotazníků bylo prováděno ručně, do tabulek byly zaznamenány četnosti výskytu jednotlivých odpovědí. Ty byly následně zpracovány základními statistickými metodami a sumarizovány pomocí grafů, jež nám naznačují vývoj sledovaných proměnných v čase.

Výsledky

Pro zahrnutí našeho sdělení do širšího kontextu uvádíme vývoj počtu studentů prezenční formy studia na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné od jejího vzniku. Je zde patrný značný extenzivní rozvoj přibližně od roku 2000, s vrcholem v roce 2009, kdy počet absolventů dosáhl v těchto letech více než čtyřnásobku průměru let 1995 – 2000. O to více zaráží směrnice trendů některých námi sledovaných ukazatelů, jak bude patrno dále.


Graf 1: Vývoj počtu studentů na OPF

V průběhu propedeutického týdně, jež tradičně uvádí studenty prezenční formy do studia na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity, byly předány studentům dotazníky s žádostí o jejich vyplnění. Otázky se týkaly:

  1. Zdravotní stav: studenti sami sebe zařadili do jedné ze tří kategorií a uvedli případná zdravotní omezení, která jim bránila a  brání v zapojení do Programu pohybových aktivit na OPF
  2. Zapojení do výkonnostního sportu na střední škole
  3. Zapojení do rekreačního sportování na  SŠ
  4. Zájem o rekreační sport na vysoké škole
  5. Preference kolektivních či individuálních sportů
  6. Zájem o „tělovýchovné kurzy“, blokovou výuku sportovních specializací.
  7. Zájem o zapojení do stavovského sdružení jakým je Vysokoškolský sportovní klub.

Tabulka 1: Dotazníky celkově

Kromě jiného jsme sledovali i návratnost dotazníků. Výsledky ukazují, že náš vzorek studentů je značně rozsáhlý a může být odpovídajícím zdrojem dat pro strategické plánování „Programu pohybových aktivit“ na OPF Karviná. Celkem bylo v průběhu 12 let vyhodnoceno 6281 dotazníků. V tomto období bylo přijato do prvních ročníků bakalářského stupně studia 9154 prezenčních studentů. Návratnost dotazníků je velmi vysoká a představuje přes 75 procent.

Velmi užitečným sledovaným ukazatelem se v průběhu let stal počet dotazovaných žen a mužů. Na naši fakultu zaměřenou na ekonomiku obchodu a služeb, management a marketing středně velkých firem, bankovnictví, manažerskou informatiku, cestovní ruch a hotelnictví nastupuje daleko více žen než tomu bylo dříve. V současné době je to více než 2/3 studentů. Vývoj  za posledních 12 let ukazuje Graf 1.


Graf 2:Počty žen a mužů

Graf 3 ukazuje vývoj sebehodnocení zdravotního stavu. Pokud se pokusíme proložit záznamem hodnot směrnici trendu, zjistíme, že vlastní hodnocení zdravotního stavu se značně kvalitativně posunuje ke spokojenosti. Stále více nastupujících studentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý a současně méně studentů jej chápe jako „pouze“ dobrý. Pouze menší část (cca 5 %) považuje svůj stav za ucházející a stav, kdy zdravotní stav omezuje studenta v pohybové aktivitě (cca 2-4 %).


Graf 3: Sebehodnocení zdravotního stavu

Studenti byli dotazováni na zkušenosti se sportovním tréninkem na výkonnostní nebo vrcholové úrovni. Vidíme, že přibližně 70 % středoškolské mládeže, která nastoupí na OPF Karviná, nemá žádné zkušenosti se soutěžním sportováním a sportovní přípravou. Nicméně zaznamenáváme malé zlepšení a směrnice trendu má klesající tendenci. Zcela mírně nám také roste procento těch, jež tyto zkušenosti mají, ale v době nástupu na vysokou školu se již aktivně nezapojují do sportovního tréninku. Alarmující je pro nás zjištění, že pouze 1/10 nastupujících studentů se aktivně zapojuje do sportovního tréninku a soutěží. Z toho také rezultuje minimální úspěšnost Slezské univerzity v Opavě na Českých akademických hrách.


Graf 4 Výkonnostní sport

Ve snaze zjistit zájem studnetů o jednotlivé typy  pohybových aktivit jsme se dotazovali na konkrétní  aktivity. Vývoj zájmu o aerobic, odbíjenou, kopanou či plavání na střední škole  není předmětem našeho příspěvku. Proto se omezíme na konstatování, že směrnice trendů nenaznačují ani pozitivní ani negativní vývoj. Téměř 50 % studentů na střední škole rekreačně provádí 4 a více typů pohybových aktivit, pouze 5 % nemá zájem o pohybové aktivity. Deset procent dělalo alespoň jednu pohybovou aktivitu, 15 % alespoň dvě a okolo 20 % tři. Výsledky přehledně ukazuje Graf 5.


Graf 5: Rekreační sport

Zajimavé je srovnání s představou o zapojení do pohybových aktivit po nástupu na vysokou školu. Zde zaznamenáváme jisté trendy. Postupně se zvyšuje procento těch, jež nemají zájem o provádění pohybových aktivit. Snižuje se počet těch, kteří mají zájem provádět 4 a více pohybové aktivity a je jich v porovnání se střední školou 10krát méně! Také vývoj počtu těch, jež preferují provádění 2 (3) pohybových aktivit, má opačný trend než na střední škole. Tato otázka by si dozajista zasloužila samostatné odborné řešení.


Graf 6: Rekreační sport na VŠ

Ze sledování vývoje zájmu o pohybové aktivity typu sportovních her nebo individuálních sportů a činností je zcela zřejmý odklon od kolektivních sportů. Zájem o ně projvuje v současnosti méně než 25 % nastupujících studentů na fakultu našeho typu. Zřejmý je i celkový pokles zájmu o „sportování“, kdy z původních téměř 80 % klesl na cca 60 procent.


Graf 7 Kolektivní a individuální sporty

Blokovou výukou rozumíme v současné době kreditových systémů tradiční tělovýchovné kurzy. I zde zaznamenáváme trendy poklesu zájmu. Celkem překvapivě je pořád zájem spíše o zimní kurzy (cca 50 %) posluchačů. Letních turistických aktivit (cyklo, vodní, windsurfing, vysokohorská apod.) má zájem se v rámci studia účastnit méně než 1/3 posluchačů. Setrvalý stav je u těch, jež z různých důvodů nemají zájem o absolvování žádné blokové výuky s tělovýchovným zaměřením.


Graf 8 Kurzy individuální a kolektivní činnosti


Graf 9 Zájem o kurzy 

Při porovnání se záznamy o realizovaných tělovýchovných kurzech na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné je samozřejmě patrné, že zařazení těchto kurzů do studijních plánů (povinné, volitelné, povinné volitelné) značně ovlivňuje počty frekventantů. V letech 1993 – 2003 absolvovalo více než 90 procent absolventů některý z turistických či sportovních kurzů. V současnosti se  dramaticky snižuje počet frekventantů  a  méně než 1/3 absolventů bakalářského stupně studia si do svého života odnáší zkušenost s absolvováním vícedenní, především turistické aktivity.

Nejhorším zjištěním  je však pro nás absolutní propad zájmu o členství ve Vysokoškolském sportovním klubu OPF Karviná, který byl založen v roce 1993, tedy již ve druhém akademickém roce naší fakulty. VSK OPF Karviná zajišťuje dobrovolnou pohybovou aktivitu studentů, sdružuje zájemce o sportovní trénink v kolektivních hrách (basketbal, florbal, odbíjená), individuální sporty (stolní tenis, plavání, badminton apod.), turistické aktivity a lyžování. Dále napomáhá reprezentaci Slezské univerzity na akademických přeborech a Českých akademických hrách. Minimální zájem o dobrovolné a finančně nenáročné (250,- Kč za studium) členství je varovným signálem pro pracovníky katedry tělovýchovných a sportovních aktivit.


Graf 10: Zájem o členství ve VSK

 

Diskuse

Tělesná  výchova má  na vysokých školách více než stoletou tradici a její postavení v rámci programů vysokoškolského studia se za ta léta mnohokrát změnilo. Vliv na zařazení tělovýchovných a sportovních aktivit mezi povinné či volitelné předměty měly i takové celospolečenské fenomény jako je mezinárodní politika, ideologie a míra demokracie. Naše sdělení se orientuje na některé sledované proměnné, které nám mohou doplnit informace o studentech začínajících svá vysokoškolská studia. Naše pracoviště se dlouhodobě ocitá na prahu zájmu vedení Obchodně podnikatelské fakulty a Slezské univerzity jako celku, a tak nám nezbývá než se výrazně orientovat na podporu studentů. Právě pro ně je připravován „Program pohybových aktivit“. V posledních pěti letech se ve shodě s hlavními propagátory „zdravotních benefitů pohybových aktivit“ jako jsou L. Dobrý, K. Fröml, J. Hendl a další[5], pokoušíme vytvářet takový program pohybových aktivit, který je výhradně orientován na studenta, jeho zdraví a zájmy. S napětím očekáváme, zda a jak se projeví v této oblasti studenti, kteří na základní a středních školách prochází reformovanou školskou soustavou se zásadní změnou kurikul. Ty se odráží v rámcových vzdělávacích plánech základních škol a školních vzdělávacích plánech škol středních[6]. Kurikulární reforma se dotkla i předmětu tělesná výchova a výchova ke zdraví. Právě orientace na získané kompetence je našemu přístupu velmi blízká.

Chceme připravit takovou nabídku pohybových aktivit, abychom do procesu vytváření předpokladů pro celoživotní pohybovou aktivnost přispěli rozvojem již získaných kompetencí, jejich restrukturalizací odpovídající dospělému věku či možností získat kompetence nové. Proto zjišťování subjektivního hodnocení zdraví, předchozích pohybových zkušeností a individuálních zájmů považujeme za nezbytnost pro vytváření kvalitního programu pohybových aktivit. Začínáme hovořit o Managementu pohybových aktivit, který chápeme jako proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností, zaměřených na dosažení cílů[7]. Přikláníme se i k užití pojmu „management pohybových aktivit“ neb nelze pominout jeho výrazný akcent na vytváření a rozvíjení podnikatelsky orientovaného chování jak organizace, tak individua. Domníváme se, že vytváření programové nabídky pohybových aktivit a z ní plynoucích možných benefitů, jejich získávání a spotřebovávání v rámci naší vzdělávací instituce orientované na ekonomii a podnikání, může být cestou, jež přinese satisfakci svým tvůrcům.

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné byla koncipována jako „malá“ elitní instituce zaměřená na management a podnikání s plánovaným počtem studentů někde na úrovni 1200 - 1500. Po roce 2004 však obdobně jako u jiných vysokých škol dochází téměř k neřízenému nárůstu zapsaných studentů. V našem případě se během 4 let fakulta rozrostla na trojnásobek a v akademickém roce 2009/10 bylo na fakultě zapsáno 4562 studentů. Toto enormní množství studentů, které „je nutno“ vzdělávat, zásadně ovlivnilo celý pedagogický proces a tělovýchovu nevyjímaje. Zcela se vytrácí individuální přístup, není prostor na komunikaci a studenti se stávají stádem valícím se prostorami škol. V takovémto neosobním prostředí je velmi těžké uspět s nabídkou tradičních sportů a kondičního cvičení. Dále jsme zaznamenali, že současně s nárůstem počtu studentů dochází k výraznému posunu poměru žen a mužů v prvních ročnících. Ten se z původních poměrů 55/45 v devadesátých letech ustálil po roce 2005 na poměru cca 70 % žen a 30 % mužů. Toto genderové složení se samozřejmě odráží i v dalších zjišťovaných ukazatelích. Naši respondenti vyjadřují menší zájem o kolektivní sporty. Ten se v současnosti pohybuje na úrovni 25 % z celkového počtu dotázaných. Je dlouhodobě vyučujícími tělesné výchovy pozorováno, že dívky se především během středoškolských studií hůře zapojují do sportovních her, klesá dovednostní úroveň žáků, tradiční sporty jsou „vytlačovány“ moderními formami tělovýchovných činností apod. Zde můžeme spatřit důvody menšího zájmu o kolektivní sporty u značné části mládeže. Nám nezbývá než tyto změny akceptovat a aplikovat do našeho „Programu pohybových aktivit“.

S čím se však nemůžeme smířit je zjištění, že nám současně vzrůstá počet respondentů, jež deklaruje svůj nezájem o sport. Ti v současnosti tvoří 40 % všech zapsaných studentů. Důvody těchto sdělení jsme se pokusili nalézt v jejich předchozí zkušenosti s tělesnou výchovou a sportem. Tam zjišťujeme, že na naší fakultu dlouhodobě nastupuje do prvního ročníku skupina středoškoláků, z nichž pouze jedna desetina ještě aktivně „závodí“,  tedy absolvuje sportovní trénink vrcholové či výkonnostní úrovně a účastní se soutěží. Počet těch, kteří mají dřívější zkušenost se sportovní přípravou mládeže sice mírně vzrůstá, ale představuje pouze jednu třetinu našich nových studentů. Pohybově aktivních pouze v tělesné výchově je dlouhodobě okolo 65 procent. Letošní čísla naznačují jistá zlepšení, kdy nám zůstal zachován počet stále aktivně sportujících a současně se  zvýšil  počet (o 65studentů) těch, kteří mají předchozí zkušenost se sportovní přípravou mládeže. V letošních výsledcích představovali téměř 50 % dotázaných.

Pestrost vykonávaných aktivit a budoucí zájem o ně jsme sledovali pomocí dotazů na jednotlivé druhy sportu a činností. Pro účely našeho sdělení jsme výsledky setřídili dle počtu sportů, které dotazovaný uváděl. Srovnání mezi předchozí zkušeností a projeveným budoucím zájmem odhaluje některé překvapivé zjištění. Na střední škole pouze cca 5 % respondentů uvádí svůj nezájem o sport. Nicméně okolo 40 % všech deklaruje svůj budoucí nezájem o provádění pohybových aktivit na škole vysoké. Pouze jednomu sportu se v předchozím životě věnovalo do 10 % žáků. Nicméně dlouhodobě se nám ukazuje, že v budoucnu se chce specializovat pouze na jednu pohybovou činnost více než trojnásobek, tedy 30 % dotázaných. Využívat širokou nabídku sportů a pohybových aktivit předpokládá méně než 10 % dotázaných.

Sebehodnocení zdravotního stavu ukazuje jisté pozitivní trendy. Od roku 2000 se zvýšil poměr těch, kteří hodnotili svůj zdravotní stav jako „velmi dobrý“ z původních cca 45 % na v posledních letech 60 a více procent. Tento nárůst je provázen současným poklesem o 10 % u hodnocení „dobrý“ zdravotní stav. Počty studujících se zdravotním omezením je dlouhodobě pod 5 procenty.

Některé další výsledky dotazníků a trendy jejich změn v čase můžeme komparovat například s některými zjištěními K. Frömla. Zájem o členství ve sportovních klubech plně koresponduje s jeho dřívějšími zjištěními. V posledních 5 letech pouze 1/5 nastupujících studentů má zájem se stát členy vysokoškolského sportovního klubu. Ten pro své členy zajišťuje sportovně rekreační a turistické vyžití a v současné době se výrazně potýká s úbytkem členské základny a tím i pestrostí činnosti. Částečně se zde samozřejmě odráží i problematika financování občanských sdružení a školství jako celku. Vzhledem k tomu, že Vysokoškolský sportovní klub OPF Karviná hraje v našem „Managementu pohybových aktivit“ významnou roli, vnímáme to jako naši v současnosti velmi slabou stránku a potenciální ohrožení.

 

Závěr

Postavení tělovýchovných pracovišť na vysokých školách je významně ovlivněno způsobem financování  terciárního vzdělávání, kde je stále větší důraz kladen na kvalitativní ukazatele činnosti vysoké školy a jejich zaměstnanců. Současně s tímto procesem jsou zjišťovány signifikantní změny ve zdravotním stavu populace provázené zjištěními o podstatně nižší úrovni pohybové aktivity. V těchto měnících se podmínkách se pokoušíme naši práci orientovat tak, abychom našim akademickým funkcionářům nabídli takový „Program pohybových aktivit“, jež je alespoň z části založen na odhalování kauzálních vztahů a sdílení zkušeností jiných. Pokoušíme se řídit doporučeními pro aplikaci marketingových strategií, mezi něž patří i získávání informací o budoucích klientech – našich studentech, jejich stavu, zkušenostech, zájmech. Hledáme nové cesty prezentace naší práce a využití webových portálů, sociálních sítí ve prospěch současné i budoucí pohybové aktivnosti našich studentů.

Literatura

1. BOUCHARD, C. (2000). Physical activity and obezit. Champagn: Human Kinetics
2. BUNC, V. (2008). Nadváha a obezita dětí – životní styl jako příčina a důsledek. Česká kinantropologie, 12(3),61-69.
3. ČÁSLAVOVÁ, E. (2000) Management sportu. Praha: East West Publishing Company ltd. Str 10 ISBN 80-7219-010-5
4. FRÖMEL, K., BAUMAN, A.,NYKODÝM, J - ET, al.. Intenzita a objem pohybové aktivity 15 až 69 leté populace České republiky. Praha: Česká kinantropologie, FTVS, .SSN 1211 -9261, 2006, vol. 1/2006, no. 10, s. 13  - 29.
5. HENDL, J., DOBRÝ, L., a kol. (2011) Zdravotní benefity pohybových aktivit Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum Str.63 – 95 ISBN 978-80-246-2000-8
6. KALMAN, M., HAMŘÍK, Z., PAVELKA, J. (2009). Podpora pohybových aktivit pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut. Str. 20. ISBN 978-80-254-5966-2
7. VLČEK, P., JANÍK, T. (2010) Školské reformy a tvorba kurikula tělesné výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických. Brno: Padio str 73 – 75 ISBN 978-80-7315-203-1

Poznámky

[1] BOUCHARD, C. (2000). Physical activity and obezit. Champagn: Human Kinetics
[2] BUNC, V. (2008). Nadváha a obezita dětí – životní styl jako příčina a důsledek. Česká kinantropologie, 12(3),61-69.
[3] KALMAN, M., HAMŘÍK, Z., PAVELKA, J. (2009). Podpora pohybových aktivit pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut. Str. 20. ISBN 978-80-254-5966-2
[4]  HENDL, J., DOBRÝ, L., a kol. (2011) Zdravotní benefity pohybových aktivit Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum Str.63 – 95 ISBN 978-80-246-2000-8
[5] HENDL, J., DOBRÝ, L., a kol. (2011) Zdravotní benefity pohybových aktivit Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum Str.63 – 95 ISBN 978-80-246-2000-8
[6] VLČEK, P., JANÍK, T. (2010) Školské reformy a tvorba kurikula tělesné výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických. Brno: Padio str 73 – 75 ISBN 978-80-7315-203-1
[7] ČÁSLAVOVÁ, E. (2000) Management sportu. Praha: East West Publishing Company ltd. Str 10 ISBN 80-7219-010-5

Autor

Helešic Jiří - Katedra tělovýchovných a sportovních aktivit, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, helesic@opf.slu.cz

Sebera Michal - Katedra tělovýchovných a sportovních aktivit, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, sebera@opf.slu.cz

Cvikl Marek - Katedra tělovýchovných a sportovních aktivit, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná,   cvikl@opf.slu.cz